Prázdniny jsou v plném proudu, avšak téma výletů může být aktuální i ve vztahu k blížícímu se září, a tudíž začátku nového školního roku. Víte, jakou má učitel na takové akci odpovědnost? Kdy mu lze přičíst vzniklou újmu? A v jakých situacích za ni učitel či škola vůbec odpovídá?
Rozhodne-li se škola uspořádat školní výlet, nese za něj plnou odpovědnost. Dle příslušných ustanovení zákoníku práce totiž platí, že za škodu, která vznikla dětem v mateřských školách, žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy. Nadto při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení. Obdobně je tomu i u středních škol, konzervatoří, jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a vyšších odborných škol. Dodejme, že v daném případě se jedná o odpovědnost objektivní. To znamená, že pro vznik odpovědnosti není třeba zavinění. Škola tedy odpovídá žákovi za vzniklou škodu, i když neporuší žádnou svoji povinnost.
Pozor! Dle odborné veřejnosti vyžadování podpisu žákových rodičů na formulářích o uvolnění žáka z vyučování pro účely školního výletu nezbavuje školu odpovědnosti za vzniklou újmu. Takový formulář by v případném soudním sporu neuspěl, jelikož akci organizovala škola, a tedy za ni nese odpovědnost. Pokud je žák uvolněn z vyučování, neměl by se nadto školních akcí vůbec účastnit.
Odpovědnost školy platí jak pro újmu na zdraví, tak pro škodu na majetku žáka. Vznikne-li taková újma žákovi na školním výletu, musí ji tak škola odškodnit. Školský zákon dále stanovuje povinnost dostatečně žáky informovat za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo pak stanovuje přijetí opatření k prevenci rizik a vzniku újmy, která by měla zohledňovat možné ohrožení žáků, místo konání akce nebo přesun žáků. Dále je nutné brát v úvahu věk dětí, jejich fyzickou i duševní vyspělost a zdravotní stav.
Jak je to tedy s odpovědností učitele?
Při akcích konaných mimo místo, kde základní škola uskutečňuje vzdělávání, připadne na každých započatých 25 žáků jeden zaměstnanec (jakožto osoba zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví). Vždy alespoň jeden z těchto zaměstnanců musí být pedagogickým pracovníkem.
Učitel jakožto zaměstnanec školy odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V případě, že škola poskytne odškodnění za újmu vzniklou studentovi na školním výletu, může uhrazenou částku (nebo její část) požadovat po učiteli. Zde však musejí být splněny určité podmínky. Předně je třeba, aby se učitel dopustil porušení povinnosti – v opačném případě nemůže škola nic požadovat. Důležité je také zavinění.
Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před porušením povinnosti. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po užití jiných návykových látek – tehdy může škola požadovat náhradu celé částky. Jak tedy z výše uvedeného vyplývá, jedná se o odpovědnost subjektivní.
A jak je to s trestní odpovědností?
Odpovědnost učitele se řídí i dalšími zákonnými ustanoveními, a to zejména občanským nebo i trestním zákoníkem. Jednání pedagoga, které způsobilo újmu na zdraví studenta, nad nímž měl vykonávat dohled, může být způsobilé naplnit skutkovou podstatu trestného činu těžkého ublížení na zdraví dle ust. § 147 anebo ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 148 trestního zákoníku. Je však třeba uvést, že ne každé porušení povinnosti učitele a ne každé způsobení újmy na zdraví studenta zakládá (zejména s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu) trestní odpovědnost. Vždy je nutné zkoumat intenzitu způsobené újmy na zdraví, charakter porušení povinnosti a další okolnosti případu.
Za porušení důležité povinnosti lze považovat jen takové porušení, jež má za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví. Trestní odpovědnost by tak byla dána například v situaci, kdy učitel dovolil žákům koupat se (skákat do vody, plavat, potápět se) na nebezpečném místě (například v blízkosti jezu či jiném místě se silnými proudy) a nevykonával nad nimi náležitý dozor, následkem čehož došlo k utonutí žáka.
Závěr
Školy musejí uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání svých zaměstnanců (viz § 365 zákona č. 262/2006 Sb.). Pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou na věcech či zdraví žáků a studentů se právnické osoby pojistit mohou, ale nemusejí. Takové pojištění je samozřejmě žádoucí, kdy se s riziky na školních výletech setkáváme čím dál tím častěji a pravděpodobnost vzniku újmy je proto vyšší. Dodejme, že tento článek nemá za cíl nabádat vás k rušení školních výletů a obdobných akcí. Naší snahou je pouze na danou problematiku upozornit a vyzdvihnout význam preventivních opatření.